před 1278 – vznik prvních cechů na Starém Městě pražském (zlatníci a řezníci)
1285 – první doklad cechů v moravských městech (řezníci ve Znojmě)
1318 – nejstarší známé dochované artikule (staroměstští krejčí)
1547 – po potlačení neúspěčného stavovského povstání zrušil král Ferdinand I. cechy ve všech českých královských městech
1559-1562 – král Ferdinand I. obnovil cechy v pražských městech
1578 – císař Rudolf II. vydal 28. července drahotní řád (řád stanovující závazné ceny výrobků a mzdy) pro České království, který rovněž zavedl instituci cechovních inspektor
1605 – císař Rudolf II. vydal nový drahotní řád
1708 – císař Josef I. odebral radám v královských městech právo vydávat a potvrzovat cechům artikule, to napříště mohla pouze panovnická kancelář
1731 – císař Karel VI. vydal 16. listopadu generální cechovní patent, první obecně platnou normu pro české dědičné země; patent např. zavedl fedrovní listy a zrušil instituci zemských cechů
1732 – prováděcí výhláška generálního cechovního patentu z 18. ledna rozdělila města a jejich cechy do čtyř kategorií
1739 – císař Karel VI. vydal 15. ledna generální cechovní artikule, které s okamžitou platností nahrazovaly artikule cechů ve městech třetí a čtvrté kategorie, pro ostatní cechy měly právní závaznost pouze v těch oblastech, jež nebyly upraveny jejich dřívějšími předpisy
1781 – císař Josef II. zakázal cechům užívání korouhví velkých rozměrů (ty největší dosahovaly roměrů 5 x 3 m a na žerdi je v průvodech neslo i deset mužů), nově si cechy mohly pořídit korouhev o standardizovaném rozměru 1 x 1,5 rakouského lokte (cca 60 x 90 cm)
1781 – dvorským dekretem z 20. října bylo (v návaznosti na toleranční patent) povoleno židovským chlapcům vyučit se v řemesle u katolických mistrů
1797 – patentem z 3. srpna bylo povoleno židovským řemeslníkům vstupovat do křesťanských cechů či zakládat cechy židovské
1821 – v Moravském markrabství bylo zakázáno židovským mistrům přijímat do učení křesťanské chlapce
1827 – patentem z 24. února byly fedrovní listy nahrazeny vandrovními knížkami
1830 – 1. června došlo k rozšíření zákazu o příjímaní křesťanských chlapců do učení k židovským mistrům na České království
1836 – 22. září české gubernium taxativně vymezilo komerční živnosti, které mohli i nadále mít cechovní organizace (největší jednorázová redukce cechů v první polovině 19. století)
1859 – 21. prosince byl vydán tzv. prozatímní živnostenský řád, který s účinností od 1. května roku 1860 rušil monopolní práva cechů ve městech Předlitavska